Stránky Marka Šolmese Srazila, hudebníka, spisovatele, učitele a hipíka.
Dnes jsme měli budíček v 8:00 a po hygieně nás čekala tentokrát jen malá rozcvička, při které jsme si zahráli „Plácanou.“ U Minilesíka jsme zavolali na Kapitána Flinta a donesli mu jeho pintu rumu. Ve váze byla naše mapa, kterou včera, když jsme ho z oken viděli, měl v ruce. Dopsal nám na ní, jestli jsme ho viděli a ať vyrazíme na tu Čertovu skálu. K snídani byl vanilkový puding s piškoty a kdo chtěl, tak si dal ještě rohlík. Po snídani jsme si zabalili pláštěnky, pití a sušenky, Šolmes s Liduškou vzali do batohů guláš, který pro nás připravila Lucinka, a vyrazili jsme. Nejprve jsme šli stejnou cestou jako na Světovinu a na rozcestí směrem k Čertově skále jsme si zahráli hru. Šolmes nám ukázal klacek, který vypadal jako vidle a řekl nám, že máme do deseti minut najít co nejpodobnější. Tuto hru vyhrála Nelinka. Ještě jsme se šiškami strefovali do borovice. Nejvícekrát, a to sedmkrát, se trefili Verča, Rebeka (Sofinka S.) a Nelinka. Pak jsme si opatřili zbraně, protože nás ze všech stran ohrožovali surikaty, které nás chtěli pokousat. Kousek před Čertovkou jsme viděli jednu surikatu převlečenou za tlustého trempa, ale my jsme ji odhalili a raději nenápadně obešli. Surikaty na nás také nastražili past naříznutého stromu, který jsme opatrně podběhli. A už jsme se dostali přímo pod Čertovu skálu, kde bylo trampské ohniště. Nasbírali jsme suché klacky a smrkové chroští a Šolmes rozdělal oheň. Zatímco Šolmes s Liduškou ohřívali guláš v ešusech, my jsme stavěli pirátské lodě. Nejhezčí loď měli Drsní piráti. Pak už jsme vytvořili frontu a Šolmes nám do misek nandával guláš. Všem nám moc chutnal a Kryštof stále opakoval, že musíme Lucinku pochválit. Po obědě začalo pršet, tak jsme si nacvičili nandávání pláštěnek. Pršelo jen 5 minut, tak jsme si pláštěnky zase uklidili a Madla vytáhla mapu s červeným křížkem kousek od vyznačených útesů smrti. Zorientovali jsme se tak, že jsme měli po levé ruce Čertovu skálu a po pravé ruce červený křížek. Šolmes říkal, že červená je v přírodě vzácná, ať tedy hledáme něco zvláštního. A byla to Rebeka – objevila pahýl stromu, na kterém byl červený kámen a pod ním opět mapa. Tentokrát jsme na ní však všechno poznali: Pirátský dům (chata), kostel (Drahoňův Újezd), křížky (hřbitov nad Drahoňovým Újezdem) a na něm vyznačenou kapličku a u ní pirátskou pintu, ve které je něco schované. Domluvili jsme se, že tam zítra dopoledne vyrazíme. Cestou zpět na chatu, jsme si ještě zahráli hru házení kamenů do kruhu. Tu vyhrál Daniel. Při cestě Šolmes dělal Zombie a honil nás po lese. Také dělal chromého upíra, který chtěl vysát Nelinku. Linda mu pak říkala, že by byl dobrý šašek v cirkuse. :) Po příchodu na chatu jsme byli tak unavení, že jsme si jen umyli ruce a šli hned na polední klid. Mnoho z nás usnulo. Když nás Šolmes zavolal dolů, čekalo nás překvapení. Malá oslava Karolínčina svátku a na zahradě nová trampolína. :) Nejprve jsme však kreslili na papíry kapitána Flinta, tak jak jsme ho včera viděli. V kresbě Flinta vyhrála Rebeka a Linda. Poté už jsme si mohli zaskákat. Na zahradě jsme nejen skákali, ale také hráli Petanque, houpali se, házeli míčem apod. Pak už nás čekala večeře. K ní jsme měli chleby s pomazánkami a čaj. Po večeři jsme se umyli, vyčistili zoubky a chvíli si zpívali se Šolmesem. Ten nám také vymýšlel písničky o našich plyšácích na spaní. :) Nakonec nám Liduška četla z knížky a chrundy, chrundy…