Tábor 2015 - 5.den - 15.7.

Budíček byl tentokrát o něco dřív neb, jak jsme doufali, čekají nás kapitánem Flintem slíbené tři kroky k cíli!!! Po rozcvičce jsme jako obvykle kapitánovi přinesli pintu a on nám za to nechal dopis, ve kterém nám popřál šťastnou cestu na hřbitov a varoval nás před surikatama, že se to jimi na cestě jen hemží. K snídani nám udělaly radost cereálie s mlékem. Někdo dokonce snědl 3 misky. Šolmes nám ukázal, jak se dělají domácí houskové knedlíky. K obědu bylo totiž plánované kuře na paprice. Pak už jsme se připravili, ozbrojili a vyrazili podle mapy na cestu. Cestou nás opravdu napadali surikaty a Silver nám pokácel strom přímo na cestu. Všude okolo byli kopřivy, tak se někteří z nás popálili. Ale my jsme to nevzdali a pokračovali dál. Na kopci nám Šolmes ukázal Světovinu a za chvíli jsme stáli před branou do hřbitova. Dle mapy jsme věděli, že máme hledat kapličku. Našli jsme ji velice rychle. Hned vedle ní na jednom hrobě, byla položená láhev od whisky. V ní však lihovina nebyla, tu asi vypil kapitán Flint. Místo ní jsme v lahvi objevili srolovaný papír. Po chvíli zápolení jsme ho vyndali a rozevřeli ho. Na papíře bylo 10 úkolů, které jsme museli splnit. Se Šolmesem jsme se domluvili, že to budeme plnit při poledním klidu. Při cestě do vesnice jsme se museli ubránit několika útokům surikat, ale zdárně jsme dorazili do krámu, kde nám Šolmes všem koupil zmrzlinu. Jupí! :) Kryštof dokonce paní Evě řekl, že takhle dobrou točenou zmrzlinu nemají ani v Praze. :) Cestou do chaty jsme se zastavili u pana Fandy a Šolmes s ním domluvil, že nám zítra ukáže své včelstvo. Na chatě nás čekal oběd, na který jsme se moc těšili. Mohli jsme si vybrat, kdo bude chtít těstoviny a kdo knedlíky. Rekordmankou se stala Linda, která snědla dokonce 6 knedlíků, o jeden více, než Šolmes. Dokonce i Verunka konečně pořádně jedla a říkala, že jí moc chutná. Při poledním klidu někteří z nás usnuli, někteří hráli kostky a někteří si četli knihu. Šolmes nám také dal dopisy a pohledy od rodičů. To jsme měli radost. Před koncem poledního klidu jsme si vzali dopis od kapitána Flinta a vyplnili všechny otázky. Nastoupili jsme před Šolmese a on nám řekl, že všechno máme správně a proto má povolení od kapitána Flinta nám na papír udělat křížek.Udělal ho pod stromem, u kterého byly lebky, kosti a nějaká baba. Rebeka hned běžela k Šolmesovu Magic tree, ale Nina přišla na to, že to není ono, že ta baba je přece Roběžroutka a poklad je tedy pod Černým smrkem. Rychle jsme k němu běželi. Před Černým smrkem bylo hodně kopřiv, tak jsme nejdřív hledali na místech, kde se lépe hledá. :) Konečně se osmělila Nelinka, vlezla do kopřiv a objevila poklad. To bylo radosti. Když jsme ho otevřeli, vypadlo na nás spousta zlaťáků a starobylá pistole. Také jsme v truhle našli poslední dopis od Kapitána Flinta, který nám v něm popřál krásný zbytek tábora a také napsal, že se Silvera už nemusíme bát, že ho dnes ráno podřízl. :) Ale že si máme stále dávat pozor na surikaty. Také napsal, že jsme poklad našli o den dříve, aby to nebylo líto Kryštofovi, který dnes jede domů. Ten Flint je tedy hodný, že? U chaty jsme si poklad rozdělili a šli na svačinu. Po svačince jsme se na nástupu rozloučili s Kryštofem, který dostal 2 diplomy a pamětní list. Šolmes šel připravovat oheň, buřtíky a klacky na pečení a my jsme pod vedením Lidušky a Lucinky šli navštívit dřevorubce a kosmickou rekordmanku. S dřevorubcem jsme našli místo na zřízení lanovky, kterou nám slíbil udělat. Ještě jsme dřevorubci byli za odměnu ukázat naše stavby za brodem a hráli si s jeho malým psíkem. Na chatě nás čekal Šolmes, který nám řekl, že oheň může začít. Sesedli jsme se a opékali si buřtíky. Kdo nechtěl, dal si zeleninový talíř, který připravila Lucinka. Někteří z nás si dali ještě kuře na paprice s těstovinami. Zpívali jsme, hráli hry a pak jsme se postupně osprchovali a šli spinkat. To Vám byl hezký den. Dobrou noc.